První ověřená zpráva o staré škole v Mýtě se datuje do roku 1633, kdy Jakub Faberius, kantor ve Zlonicích, prosí faráře v Drahoňově Újezdě o přímluvu, aby byl ustanoven kantorem v městečku Mýtě. V roce 1639 však byla škola Švédy vypálena a vyučování bylo obnoveno až v roce 1660. Nová škola byla vybudována v roce 1680 na stejném místě, kde původně stála. Byla zděná a vyučovalo se v ní až do roku 1835. Dva roky se vyučovalo v najaté místnosti “Na staré poště” a v domě č.p. 55 u Balejů. V roce 1847 byla vystavěna nová zděná budova v nynější Plzeňské ulici. V ní se vyučovalo až do roku 1927.
Do roku 1839 byla mýtská škola jednotřídní, později dvoutřídní. Teprve v roce 1868 byla zřízena třetí třída, v roce 1880 čtvrtá a v následujícím roce pátá. V roce 1882 byla povolena návštěva mýtské školy také dětem z nádraží a ze zbirožské pily. Přístavbou budovy v roce 1884 byly získány čtyři učebny. V té době chodily do školy také děti z Holoubkova a Medového Újezda. Vzhledem k velkému počtu dětí byla v roce 1890 otevřena šestá třída a v následujících letech zřízeny i pobočky, takže obecná škola v době svého největšího rozmachu měla deset tříd.
Zvýšené požadavky na všeobecné vzdělávání přinutily mýtské občany k tomu, aby v jako jiných obcích byla i v Mýtě zřízena měšťanská škola. Již v roce 1897 se usneslo obecní zastupitelstvo, že bude z obecních prostředků hradit všechny výdaje na zřízení a vydržování měšťanské školy. Nedostatek finančních prostředků, ale hlavně první světová válka oddálily realizaci a teprve po převratu v roce 1918 došlo k jejímu zřízení výnosem zemské školní rady v Praze z 19. 11. 1921. Prvního září 1922 byl otevřen první i druhý ročník měšťanské školy v budově staré školy. Do prvního ročníku bylo zapsáno 55 a do druhého 52 žáků. Prvním definitivním ředitelem měšťanské školy se stal Jan Baťka. Prostory staré školy nevyhovovaly, proto nadřízené úřady nutily újezdní školní radu, aby vybudovala budovu novou, vyhovující pedagogickým požadavkům.
V poválečném období nebyl dostatek finančních prostředků. Obava, že by mohla být měšťanská škola zrušena, způsobila, že bylo rozhodnuto novou školní budovu postavit. 20. května 1924 bylo stanoveno komisionelní šetření stavebního místa. Za nejvhodnější byla uznána louka pana Jana Biedermana, která byla také v červnu 1924 za 20000 tehdejších korun koupena. Zastupitelstvo se usneslo, že bude postavena nová budova pro obecnou i měšťanskou školu, protože původní záměr přístavby nad starou školou se ukázal jako krajně nevhodný. 7. září 1925 byla vypsána soutěž na stavbu nové školy.
Plány a řešení celého projektu bylo svěřeno architektu Fr. Albertu Librovi z Prahy a provedení stavby bylo zadáno dne 10.listopadu 1925 architektu Ing.M.Šubrtovi z Hořovic. Se stavbou bylo započato 26. března 1926 a dokončena byla na podzim téhož roku. Kolaudace nové budovy byla provedena 11. února 1927 za přítomnosti předsedy okresního školního výboru Dr. F. Kumpfa, okresního školního inspektora Fr. Svobody, okresního lékaře MUDr. J. Drábka, vrchního stavebního rady Novotného, předsedy místní školní rady Emanuela Vainara, starosty Mýta J. Klíra, starosty Medového Újezda, zástupců Mýta, místní školní rady a učitelských sborů. 1. září 1927 se zahájilo vyučování v nové školní budově a ředitelem obecné a měšťanské školy se stal Jan Lukeš. Slavnostní otevření bylo stanoveno na 11. září 1927. Slavnosti se zúčastnili zástupci institucí, spolků a všech vrstev občanstva. Po slavnostních projevech byla významná událost zakončena místním pěveckým sborem pod vedením pana Bohuše Freye. V listopadu 1927 zpracovala vyšší státní ovocnářsko-vinařská škola plán školní zahrady. Její úprava se uskutečnila na jaře roku 1928. Tentýž rok bylo započato i s úpravou školního hřiště.
